|
| |
|
|
Vývoj Rudého práva v období 1972-1991
Petrů, Jan ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Vývoj Rudého práva v období 1972 - 1991 pojednává o činnosti redakce a vývoji tohoto periodika v době, kdy v Československu započala doba normalizace, docházelo k utužování poměrů a zejména čistkám mezi novináři. Jednotlivé tituly musely na tuto situaci reagovat, a to včetně samotného Rudého práva, které bylo ovšem ve výjimečné situaci, jelikož podléhalo přímo direktivám ÚV KSČ. Na stránkách tohoto listu se tak objevovaly jen oficiální informace (politické, společenské, kulturní i sportovní), které odpovídaly ideologii KSČ. Je proto zajímavé sledovat toto periodikum v kontextu dobových událostí a analyzovat jeho činnost v souvislosti s fakty, která nyní máme. Fungování samotné redakce pak vycházelo z jednání a návrhů přijatých na zasedání ÚV KSČ a jeho sekretariátu, jehož členem byl i šéfredaktor Rudého práva. Deník měl automaticky zajištěny nejvyšší příděly novinového papíru, a to i v době na konci 80. let, kdy byla o tuto surovinu skutečná nouze. Po roce 1990, kdy začalo docházet ke konsolidaci tištěných periodik, se Rudé právo přeměnilo v akciovou společnost, jejímž majoritním akcionářem se stal nový šéfredaktor a dosavadní člen redakce Zdeněk Porybný. V nadcházejících letech pak z názvu listu vymizelo slovo "rudé".
|
|
|
Josef Novotný - historik ve službách KSČ
TRÜBENEKROVÁ, Petra
Tato diplomová práce přibližuje životní osudy jednoho z velmi významných českých historiků poválečné historiografie, který byl dosud ovšem opomíjen. Práce se nesnaží podat pouze informace o životě či jednotlivých dílech Josefa Novotného, ale zařazuje tohoto historika do kontextu doby, zaměřuje se na jeho názory a postoje, kterými podporoval komunistickou ideologii 60. let 20. století, jejímž byl velkým stoupencem. Autorka při tvorbě předkládané práce vycházela především z osobního fondu Josefa Novotného, který je uložen v Archivu Národního muzea v Praze, dále z prací samotného Josefa Novotného, z literatury k dějinám První republiky, Druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava, v neposlední řadě využila literaturu k dějinám historiografie druhé poloviny 20. století. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola podává informace o životě Josefa Novotného. Od druhé do páté kapitoly jsou vylíčeny jeho osobní postoje a názory na historickou situaci konce 30. let až počátku 40. let 20. století. O Josefu Novotném nejsou prozatím vydány žádné publikace, které by se týkaly jeho života či díla. I literatura o něm většinou mlčí. Proto vidí autorka největší přínos v tom, že předkládanou prací podala informace o tomto historikovi, jež byl dosud českou historiografií opomíjen, a snad otevřela nové badatelské téma, které budou moci rozpracovat další historikové.
|
|
|
Teoretická východiska tzv. Šikovy reformy
Syřišťová, Adéla ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Základním tématem této diplomové práce jsou ekonomicko-teoretické představy, které v rozličné míře přispěly k vytvoření oficiálního vládního programu ekonomických reforem v šedesátých letech 20. století v Československu. Práce bude především analyzovat příčiny úspěchu Šikova reformního hnutí mezi československými ekonomy a vedením KSČ. První část studie se bude zabývat přeorientováním hospodářství a zahraničního obchodu ČSR na Sovětský svaz a jeho satelitní země, jakož i význam ČSR pro fungování Rady vzájemné hospodářské pomoci v padesátých letech. Krátce bude zmíněn první pokus o ekonomickou reformu vedený Kurtem Rozsypalem a problematika dalších návrhů na změny v centrálním plánování. Rozhodující část této práce bude věnována teoretickým návrhům a směrům, které vytvářely předpoklady pro realizaci konkrétní ekonomické reformy v šedesátých letech. V rámci zpracování daného tématu by studie měla odpovědět na otázky: Jaké byly další ekonomické programy a jejich představitelé? Mohli tito protagonisté významněji zasahovat do programu či nikoliv?
|
|
|
Václav a Klára Pacltovi jako protagonisté dělnického hnutí první poloviny 20. století
DUŠÁKOVÁ, Veronika
V první části své bakalářské práce, která je nazvána Václav a Klára Pacltovi jako protagonisté dělnického hnutí první poloviny 20. století, jsem se pokusila přiblížit problematiku dělnického hnutí, jeho příčiny, průběh a pozdější důsledky. Je zde i zmínka o srovnání s jinými dělnickými hnutími v ostatních evropských státech. Obecné poznatky, čerpané především četbou odborných knih, vědeckých časopisů a studií, jsem následně porovnávala s informacemi a fakty získanými studiem archivních pramenů, týkajících se života a aktivní činnosti konkrétních dvou dělníků Václava a Kláry Pacltových. Jednalo se hlavně o studium policejních a soudních výslechových protokolů, které obsahují záznamy z vedených vyšetřování proti Václavu Pacltovi. Teoretická i praktická rovina bakalářské práce je taktéž postavena na základě výpovědi syna Václava a Kláry Pacltových Jiřího, na kterou bylo nahlíženo jako na jeden ze základních pramenů.
|
host ::
RSS.